Antonín Rejcha znovunalezený (6/9)

Vídeňská 
léta

Thomas Hardy: Franz Joseph Haydn (1792). Bibliothèque nationale de France, département de la Musique, sign. EST Haydn F 030 (© gallica.bnf.fr / Bibliothèque nationale de France) 

Neklidné poměry v Paříži a nemožnost uvést své opery přivedly Antonína Rejchu do druhé hlavní kulturní metropole tehdejšího světa, do Vídně. Na jeho volbu mělo vliv jistě i setkání s Josephem Haydnem v Bonnu (1790) a později v Hamburku (1795), který tato města navštívil při cestách do Anglie. Antonín Rejcha do Vídně dorazil na podzim roku 1802 a ihned navázal kontakt s Haydnem. Stal se jeho společníkem, tlumočníkem francouzských hostů stárnoucího skladatele a detailně se seznamoval s jeho tvorbou a názory. 

Antonín Rejcha: Grand trio G dur (Vídeň, ca 1807), III. věta Rondo. (Les Salonnières, 2020) 

Ve Vídni Rejcha rozvíjel a zaznamenal své nejodvážnější hudebně-teoretické myšlenky, zajímal se o rytmické možnosti tzv. složených taktů (např. 5/8, 11/8, 13/8 či 7/4), navrhoval zápis hudby zcela bez taktových čar. Ve snaze oprostit tvorbu skladatele od starých pravidel se také velmi novátorsky zabýval pojetím fugy v současné hudbě. Dle Rejchy je totiž třeba tuto barokní formu inovovat, oprostit od starých pravidel a přiblížit současným více citovým tvůrčím ideálům. Svoji obhajobu fug dle „nového systému“ Rejcha spojil s vydáním svého pravděpodobně nejslavnějšího cyklu 36 klavírních fug (36 fugues pour le pianoforte, composées d’après un nouveau système, Vídeň 1804), který dedikoval Josephu Haydnovi.  

Antonín Rejcha: 36 fugues pour le pianoforte (Videň, 1804). (Tiny Wirtz, klavír, 1992) 

Antonín Rejcha: 36 fugues pour piano. Vienne: Imprimerie chymique (1804), titulní strana. Bibliothèque nationale de France, département de la Musique, sign. VM8 S-1090 (©gallica.bnf.fr / Bibliothèque nationale de France).

Do sbírky začlenil i 12 fug vydaných již v Paříži (12 fugues pour le piano, ca 1800) a zkomponovaných snad částečně ještě v Hamburku. Svojí sbírkou se Rejcha zviditelnil jako odvážný skladatel i hudební teoretik. Její vydání si vyžádalo důkladnější obhajobu, kterou Rejcha připojil hned v roce 1805 pod názvem Über das neue Fugensystem. Rejcha v něm odmítá, že by nebylo vhodné měnit formu, v níž dosáhli mistrovství Bach či Händel, a naopak tvrdí, že v zájmu zachování této formy je třeba ji oživit novými skladebnými postupy. Ve svých pozdějších teoretických pracích ani ve svých skladbách nedosáhl takové novátorské odvahy, kterou prokázal již v Hamburku a zejména během svého vídeňského pobytu v souvislosti s inovací fugy. 

Antonín Rejcha: Fuga č. 32 z 36 fugues pour le pianoforte (Vídeň, 1804). (Ivan Ilić, klavír, 2015) 

Antonín Rejcha: Quatuor scientifique. Rukopisné party (ca 1806), autografní titulní strana a úvod, jinou rukou kopie partu 1. houslí – 7. věta, fuga na Mozartovo téma. Bibliothèque nationale de France, département de la Musique, sign. MS-12020 (2) (© gallica.bnf.fr / Bibliothèque nationale de France) 

V této době také vznikl jeho rozsáhlý smyčcový kvartet Quatuor scientifique, obsahující kromě obvyklých čtyř kvartetních vět také celkem osm fug, z nichž tři jsou upraveny ze zmíněné sbírky 36 klavírních fug. Jejich témata pocházejí od J. Haydna a W. A. Mozarta. Tento kvartet se dochoval pouze v rukopisné podobě ve fondu Francouzské národní knihovny a svého prvního kompletního provedení se dočkal až na nahrávce českého souboru Rejchovo kvarteto v roce 2018.  

Antonín Rejcha: Quatuor scientifique (Vídeň, ca 1806). (Rejchovo kvarteto, 2018)

Antonín Rejcha: Missa pro defunctis. Requiem (Vídeň, 1802–1808). (Hyun-Soo Suk, soprán; Hee-Myung Choo, alt; Man-Taek Ha, tenor; Dong-Seub Kim, bas; Suwon City Chorale, La Fuse Philharmonic Orchestra, dir. Jihoon Park, 2019)

Rozšiřte si obzory

Read the recent blog posts about Mobirise

Pojetí fugy se detailně věnoval student pražské HAMU Vít Havlíček a svoji práci, obsahující také český překlad pojednání Über das neue Fugensystem vydal v roce 2015. 

Antonín Rejcha: Trois quatuors pour deux violons, alto et violoncelle, op. 48. Leipzig: Breitkopf & Härtel, (1804). Moravská zemská knihovna v Brně, sbírka hudebnin z Winikerovy hudební půjčovny (Carl Winiker’s Musikalien-Leih-Anstalt) v Brně, sign. STMus.5-0272.373

Antonín Rejcha: Trois quatuors pour deux violons, alto et violoncelle, op. 49, Leipzig: Breitkopf & Härtel, (1804). Moravská zemská knihovna, sbírka hudebnin z Winikerovy hudební půjčovny (Carl Winiker’s Musikalien-Leih-Anstalt) v Brně, sign. STMus.5-0272.372

DALŠÍ ČÁST

Návštěva Lipska

 © Moravská zemská knihovna v Brně
© Bibliothèque nationale de France