Antonín Rejcha znovunalezený (6/9)
Thomas Hardy: Franz Joseph Haydn (1792). Bibliothèque nationale de France, département de la Musique, sign. EST Haydn F 030 (© gallica.bnf.fr / Bibliothèque nationale de France)
Neklidné poměry v Paříži a nemožnost uvést své opery přivedly Antonína Rejchu do druhé hlavní kulturní metropole tehdejšího světa, do Vídně. Na jeho volbu mělo vliv jistě i setkání s Josephem Haydnem v Bonnu (1790) a později v Hamburku (1795), který tato města navštívil při cestách do Anglie. Antonín Rejcha do Vídně dorazil na podzim roku 1802 a ihned navázal kontakt s Haydnem. Stal se jeho společníkem, tlumočníkem francouzských hostů stárnoucího skladatele a detailně se seznamoval s jeho tvorbou a názory.
Antonín Rejcha: Grand trio G dur (Vídeň, 1808), III. věta Rondo. (Les Salonnières, 2020)
Ve Vídni Rejcha rozvíjel a zaznamenal své nejodvážnější hudebně-teoretické myšlenky, zajímal se o rytmické možnosti tzv. složených taktů (např. 5/8, 11/8, 13/8 či 7/4), navrhoval zápis hudby zcela bez taktových čar. Ve snaze oprostit tvorbu skladatele od starých pravidel se také velmi novátorsky zabýval pojetím fugy v současné hudbě. Dle Rejchy je totiž třeba tuto barokní formu inovovat, oprostit od starých pravidel a přiblížit současným více citovým tvůrčím ideálům. Svoji obhajobu fug dle „nového systému“ Rejcha spojil s vydáním svého pravděpodobně nejslavnějšího cyklu 36 klavírních fug (Trente six fugues pour le piano-forté, composées d’après un nouveau système, Vídeň 1804), který dedikoval Josephu Haydnovi.
Antonín Rejcha: Trente six fugues pour le piano-forté (Videň, 1804). (Tiny Wirtz, klavír, 1992)
Antonín Rejcha: Trente six fugues pour le piano-forté. Vienne: Imprimerie chymique (1804), titulní strana. Bibliothèque nationale de France, département de la Musique, sign. VM8 S-1090 (©gallica.bnf.fr / Bibliothèque nationale de France).
Do sbírky začlenil i 12 fug vydaných již v Paříži (Douze fugues pour le piano, ca 1800) a zkomponovaných částečně ještě v Hamburku. Svojí sbírkou se Rejcha zviditelnil jako odvážný skladatel i hudební teoretik. Její vydání si vyžádalo důkladnější obhajobu, kterou Rejcha připojil hned v roce 1805 pod názvem Über das neue Fugensystem. Rejcha v něm odmítá, že by nebylo vhodné měnit formu, v níž dosáhli mistrovství Bach či Händel, a naopak tvrdí, že v zájmu zachování této formy je třeba ji oživit novými skladebnými postupy. Ve svých pozdějších teoretických pracích ani ve svých skladbách nedosáhl takové novátorské odvahy, kterou prokázal již v Hamburku a zejména během svého vídeňského pobytu v souvislosti s inovací fugy.
Antonín Rejcha: Fuga č. 32 z Trente six fugues pour le piano-forté (Vídeň, 1804). (Ivan Ilić, klavír, 2015)
Antonín Rejcha: Quatuor scientifique. Rukopisné party (ca 1806), autografní titulní strana a úvod, jinou rukou kopie partu 1. houslí – 7. věta, fuga na Mozartovo téma. Bibliothèque nationale de France, département de la Musique, sign. MS-12020 (2) (© gallica.bnf.fr / Bibliothèque nationale de France)
V této době také vznikl jeho rozsáhlý smyčcový kvartet Quatuor scientifique, obsahující kromě obvyklých čtyř kvartetních vět také celkem osm fug, z nichž tři jsou upraveny ze zmíněné sbírky 36 klavírních fug. Jejich témata pocházejí od J. Haydna a W. A. Mozarta. Tento kvartet se dochoval pouze v rukopisné podobě ve fondu Francouzské národní knihovny a svého prvního kompletního provedení se dočkal až na nahrávce českého souboru Rejchovo kvarteto v roce 2018.
Antonín Rejcha: Quatuor scientifique (Vídeň, ca 1806). (Rejchovo kvarteto, 2018)
Antonín Rejcha: Missa pro defunctis. Requiem (Vídeň, 1802–1808). (Hyun-Soo Suk, soprán; Hee-Myung Choo, alt; Man-Taek Ha, tenor; Dong-Seub Kim, bas; Suwon City Chorale, La Fuse Philharmonic Orchestra, dir. Jihoon Park, 2019)
Pojetí fugy se detailně věnoval student pražské HAMU Vít Havlíček a svoji práci, obsahující také český překlad pojednání Über das neue Fugensystem, vydal v roce 2015.
Antonín Rejcha: Trois quatuors pour deux violons, alto et violoncelle, op. 48. Leipzig: Breitkopf & Härtel, (1804). Moravská zemská knihovna v Brně, sbírka hudebnin z Winikerovy hudební půjčovny (Carl Winiker’s Musikalien-Leih-Anstalt) v Brně, sign. STMus.5-0272.373
Antonín Rejcha: Trois quatuors pour deux violons, alto et violoncelle, op. 49, Leipzig: Breitkopf & Härtel, (1805). Moravská zemská knihovna, sbírka hudebnin z Winikerovy hudební půjčovny (Carl Winiker’s Musikalien-Leih-Anstalt) v Brně, sign. STMus.5-0272.372