Antonín Rejcha znovunalezený (9/9)
Antonín Rejcha: Symfonie F dur (Vídeň, 4. září 1808), provedená na Pařížské konzervatoři 7. května 1809. (Beethoven Academie, dir. Jan Caeyers, 2007)
Výuka hudby neodváděla Rejchu od komponování. Dne 7. května 1809 byla na Konzervatoři provedena jeho Symfonie F dur, kterou složil ve Vídni. V Paříži byla vydána i další díla z jeho vídeňského období. I když po svém návratu do Paříže Rejcha zůstal u skládání oper, napsal zde rovněž mnoho komorních a klavírních skladeb.
Antonín Rejcha: Symphonie en sol. Autografní party zhotovené na francouzském papíře pro blíže neznámé provedení v Paříži (ca 1809?), titulní strana a part 1. houslí. Bibliothèque nationale de France, département de la Musique, sign. L-19647 (© gallica.bnf.fr / Bibliothèque nationale de France)
V letech 1811 až 1820 složil pro profesory Konzervatoře 24 dechových kvintetů, které zůstávají jeho nejhranějšími díly. Rejcha si přál poskytnout tomuto dosud málo využívanému hudebnímu útvaru repertoár, který by byl svým objemem srovnatelný s repertoárem pro smyčcová kvarteta. Rovněž složil pět kvintetů spojujících vždy jeden nástroj dechového kvinteta (flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh či fagot) se smyčcovým kvartetem.
Antonín Rejcha: Quintettes à vent, op. 88. Paris: Boieldieu (1818), part flétny. Russian State Library, sign. М3 ИН-3/203 (© Creative commons)
Antonín Rejcha: Oktet Es dur, op. 96 (Vídeň nebo Paříž, před 1820). (Consortium Classicum, dir. Dieter Klöcker, 1992)
Antonín Rejcha: „Pas pour M. Albert”, úryvek z opery Sapho, dříve určeno jako Rondeau pour cor en mi bémol. Autografní partitura (1821), začátek. Bibliothèque nationale de France, département de la Musique, sign. RES D-18444 (© gallica.bnf.fr / Bibliothèque nationale de France)
Mnoho dalších děl z tohoto období je určeno pro někdy neobvyklé hudební formace složené z dechových nástrojů, zejména pak z lesního rohu, který jeho žák Louis-François Dauprat vyučoval na Konzervatoři. Mezi nedávno objevenými rukopisy ve Francouzské národní knihovně je jedno rondo pro sólový lesní roh a housle s orchestrem, které bylo později identifikováno jako část baletu z opery Sapho.
Antonín Rejcha: N°1 Grande symphonie de salon. Autografní partitura (1825), titulní strana a začátek partitury. Bibliothèque nationale de France, département de la Musique,
sign. RES VMA MS-2084. (© gallica.bnf.fr / Bibliothèque nationale de France)
V roce 2017 byly nově objeveny tři Symphonies de salon, jedna pro devět hudebních nástrojů (1825), další dvě pro deset nástrojů (1827), které patří mezi Rejchovy poslední skladby. Symfonie kombinují smyčcové kvinteto (s kontrabasem) a dechové kvarteto nebo kvinteto a lze je situovat na půli cesty mezi komorní hudbou, použitím sólistického obsazení, a symfonickou hudbou z hlediska velikosti hudebního tělesa a velkolepé koncepce.
Antonín Rejcha: Grande Symphonie de Salon No. 1, D dur (Paříž, 1825). (Le Concert de la Loge, dir. Julien Chauvin, 2019, první nahrávka)
Několik Rejchových skladeb, které citují různí autoři jeho životopisů bez upřesnění zdroje, nebylo stále nalezeno. Objevy z posledních let dávají určitou naději, že některá díla ještě nalezena budou. Podle stávajících rukopisů můžeme Rejchu považovat za náročného skladatele, který svá díla často předělával, ale nikdy se jich nezříkal, a to včetně svých raných pokusů. Možná existence starších verzí děl oproti těm zachovaným a častá časová prodleva mezi kompozicí díla a jeho vydáním (v případě děl vydaných za jeho života) často komplikuje jejich datování a rovněž studium osobního vývoje Rejchy jakožto skladatele.
Antonín Rejcha: Te Deum (Paříž, 1825). (L. Silkenová, soprán; A. Voráček, tenor; M. Kubečka, bas; Pražský filharmonický sbor; Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dir. S. Vavřínek, 2013)
Antonín Rejcha: Six fugues pour le pianoforte. Paris: Pleyel (1812), Moravská zemská knihovna v Brně, sbírka hudebnin z Winikerovy hudební půjčovny (Carl Winiker’s Musikalien-Leih-Anstalt) v Brně, sign. STMus.4-0247.404
REJCHA, Antonín.
Symfonie F dur: Symphony F major (J. Michl, ed.).
Praha: Český rozhlas, 2013. ISBN 979-0-66061-211-8
REJCHA, Antonín. Natalie ou la Famille russe: opéra en trois actes sur un livret de Jean-Henry Guy : ouverture : orchestre (M. Bulley, ed.).
Lyon: Symétrie, 2015. ISBN 979-0-2318-0685-4.
BÜCKEN, Ernst.
Anton Reicha, sein Leben und seine Kompositionen.
München: Wolf, 1912.
BERNARD DE RAYMOND, Louise, Jean-Pierre BARTOLI a Herbert SCHNEIDER, eds. Antoine Reicha, compositeur et théoricien: actes du colloque international tenu à Paris du 18 au 20 avril 2013. Hildesheim: Georg Olms Verlag, 2015. Musikwissenschaftliche Publikationen. ISBN 978-3-487-15096-3.
