Antonín Rejcha znovunalezený (1/9)

Rodina a dětství
v Praze

Antonín Rejcha: Ouverture à grand orchestre. (Bonn, před 1794). (Musica Florea, dir. Marek Štryncl, 2010, na dobové nástroje) 

Ze strany otce je Antonín Rejcha potomkem rolníků z Chudenic, poddaných hrabat z rodu Černínů. Jeho otec Šimon (1740–1771) se usadil v roce 1761 jako pekař na Starém Městě v Praze. Staral se také o výchovu svého mladšího bratra Josefa (1752–1795), který se stal choralistou v kostele u křižovníků a vystudoval tam hru na violoncello. Dne 6. června 1764 byla celá rodina osvobozena z roboty, následně se Šimon 9. července 1764 oženil s Koronou Uršulou Pohlovou (1740–1816), dcerou krejčího ze Starého Města a vdovou po jiném pekaři. Jejich první dvě děti zemřely v raném věku. Třetí potomek, Antonín Josef, narozený 26. února 1770 v 18 hodin v domě č. 733 „Od Worlů“ v Kozí ulici, byl následující den pokřtěn v kostele Matky Boží před Týnem. Jeho kmotrem byl Antonín Vraný, církevní provizor, přičemž křtu byl přítomen i mlynář Jan Čermák a Anna Schultzová.

Zápis o křtu Antonína Rejchy z 27. února 1770, Matrika narozených, farnost kostela Matky Boží před Týnem, Archiv hlavního města Prahy, sign. TÝN N9, fol. 30v
(©Archiv hlavního města Prahy)

„od Worlú / Simon Reicha / Die 27. [februarii] baptisatus à hesterna vespertina 6 natus infans n[omi]ne Antonius Josephus filius D[omini] Simonis Reicha Civ[itatis] vet[eris] Pra[gae] pistoris & Coronæ Pragensis conjugum. Levans: D[ominus] Antonius Wrani Procurator ad inferiores instantias. Testes: D[ominus] Joannes Czermak Civ[itatis] Vet[eris] Pra[gae] Molitor. Consultissima D[omina] Anna Schultzin. Baptisavit R[everendus] P[ater] Josephus Slavik fundatista Teynensis. Testor Awl [Antonius Wessely curatus].“  

Plán Prahy se zanesenými adresami pobytu Rejchovy rodiny

Joseph Daniel von Huber: rytina Prahy z ptačí perspektivy (1769), výřezy Starého města pražského s vyznačením pobytu rodiny Rejchovy-Zelenkovy.
Österreichische Nationalbibliothek, Bildarchiv und Grafiksammlung, sign. E 21.090-D a K II 92,6. (©Österreichische Nationalbibliothek)

Šimon Rejcha umírá, když je jeho synovi pouhých deset měsíců. Jeho žena se o několik měsíců později znovu vdala za Mikuláše Zelenku, rovněž pekaře. Ze záznamů o křtech nebo pohřbech šesti dětí narozených z tohoto manželství vyplývá, že se rodina často stěhovala, vždy v rámci malého obvodu Starého Města. Hodně dětí, narozených záhy po sobě, je nepochybně důvodem toho, proč Korona Zelenková výchovu a vzdělávání svého nejstaršího syna zanedbávala. Ten také z tohoto důvodu v pouhých jedenácti letech tajně utekl z domova. 

Praha – pohled na Staré Město z letenské stráně přes fiktivní bránu s nápisem: Collection de vues les plus intéressantes et pittoresques de la Bohême, (ca 1810). Státní oblastní archiv v Třeboni, Rodinný archiv Schwarzenbergů, Orlík nad Vltavou, evid. č. 2661 (©Státní oblastní archiv v Třeboni)  

V roce 1806 uskutečnil Rejcha třídenní návštěvu Prahy. Sešel se zde se svou matkou a potkal svou nevlastní sestru Filipínu Marii Annu, která se narodila až po jeho odchodu z domova. Jeho nevlastní bratr Vojtěch Václav, který se stal lékařem a byl již ženatý, se rodinného setkání neúčastnil. Různé indicie nasvědčují tomu, že Rejcha se svou pražskou rodinou kontakty udržoval, a to i přes malý prostor, který rodině ve své autobiografii věnoval.  

Narození Narození Úmrtí

Genealogický strom Antonína Rejcha s vyznačením nejbližších příbuzných hlavní pokrevní linie. Pokud není uvedeno jinak, týkají se všechna data narození a úmrtí Starého města pražského.

Rozšiřte si obzory

Read the recent blog posts about Mobirise

I přes své takřka celoživotní působení v zahraničí je Antonín Rejcha stále považován za skladatele českého původu a z toho popudu se mu věnovali zejména čeští muzikologové. Ke dvoustému výročí narození skladatele vydal brněnský muzikolog Jiří Vysloužil Rejchovy životopisné zápisky, a to ve francouzském originále s českým překladem, pod názvem Zápisky o Antonínu Rejchovi (Brno, Opus musicum, 1970). 

Dosud jedinou celistvou biografii o Antonínu Rejchovi obsahující také tematický katalog jeho děl připravila pražská muzikoložka Olga Šotolová: Antonín Rejcha (Praha, Editio Supraphon, 1977). V roce 1990 byla její práce aktualizována a přeložena do angličtiny a stala se tak hlavní mezinárodně používanou publikací o tomto skladateli. 

U příležitosti stého výročí úmrtí Antonína Rejchy (1836), vydal Maurice Emmanuel Rejchův “kritický životopis” (Biographie critique, 1937), který je dosud jedinou monografií o skladateli ve francouzštině.  

O sto let dříve vznikl krátký spisek od Rejchova žáka Jacquesa-Augusta Delaira, který hojně vychází ze skladatelovy autobiografie. 

DALŠÍ ČÁST

Vzdělání ve Wallersteinu
a v Bonnu

 © Moravská zemská knihovna v Brně
© Bibliothèque nationale de France